Záblesk domovaMarkéta Kášová | 3. ročník bakalářského studiaZ pohraničí muselo po válce odejít více jak 2 a půl milionu
německy mluvících obyvatel. Přišlo sem kolem 2 milionu
obyvatel českého nebo slovanského původu. Dlouhou dobu fungovalo,
že demolice měst a obcích v sudetech je jakási
daň za vyčištění česka od německy mluvících obyvatel a proto se
často o likvidaci takových míst nediskutovalo a tyto
místa se rovnou bourala. To zahrnovalo nejen domy, ale také památky. Kostely, sochy, zámky i hrady. Jen na mém
rodném Chomutovsku je přibližně 107 zaniklých obcí. V této práci
jsem chtěla pozvednout jednu z obcí, co si
nezasloužila zaniknout - Přísečnici.
Na Přísečnickou přehradu jsem v období květnových dní, to
znamená v období, kdy se její obyvatelé dozvěděli, že se jejich
domov blíží k likvidaci chodila a instalovala zrcadla na protilehlou stranu od vyšlapané vycházkové cesty. Umístila jsem je
tak, aby oslňovali kolemjdoucí a připomněli jim, že pod vodou
kolem které chodí, je něco vyjímečného. Vzhledem k pohybu slunce
instalace naplno fungovala pouze v tyto dny.
Tato práce si klade za cíl připomenout historickou hodnotu
místa. Místa, které si zasloužilo zůstat domovem lidí, kteří ho
milovali. Záblesk člověka nevědomky oslní a poté zmizí stejně
tak, jako kdysi tato obec. Ráda bych lidem ukázala, že Přísečnice
není dnes jen údolí zatopené vodou. Když se podíváme pozorněji a
začneme zkoumat to,co zmizelo pod hladinou, uvidíme bohatou historii a slávu zdejších obyvatel.
Poslední zrcadlo jsem umístila tak, aby krom oslnění člověka na cestě mířil jeho záblesk na polorozpadlá boží muka, které
stále u Přísečnické přehrady stojí.
