NEFIGURÁLNÍ TANECAmálie Švorcová | 1. ročník magisterského studiaV niterném rozechvění z pohybu zažívám doteky života.
Existuje citát od americké umělkyně May Anylou, kde je zmínka o vesmírném tanci. Jelikož vše ve vesmíru má svůj rytmus, tak celý vesmír tančí. Vše se neustále vyvíjí, proměňuje, nic nezůstává stejné. Ani my bychom neměli. Jedině pohyb je známkou živoucnosti forem.
Udržovat své nitro v pohybu je podle mne to ono důležité pro uchování smysluplnosti daru života. Prožívat bděle přítomnost, pohybovat se v jejím rytmu, poznávat a žít s otevřenýma očima. Co jiného než-li silné hnutí nitra má vliv na náš charakter? Pomocí silných dojmů a prožitků se měníme a snad i zrajeme. Říká se, že existuje výhled na trvalý vývoj, nikoliv na jeho konec. Snad proto mne jakýkoliv dotek pohybu rozechvívá a těší. Jelikož skrze něj vyciťuji doteky života a svět, jehož jsme součástí, je ho přeplněný.
Během zimního semestru jsem se zabývala nefigurálním tancem, kterým jsme stále obklopeni. Nejvhodnější způsob, jakým jej lze zachytit, jsem našla ve videoartu. Záběry vlnící se vodní hladiny, ačkoliv jsou ponechány ve svém přirozeném záznamu reality, upravené pouze otočením, stávají se abstraktními obrazy. Tato změna úhlu pohledu nás dokáže vytrhnout z vnímání všednosti k plnému soustředění. Zvuk, doprovázející záběry vody je snůškou zvonivých a cinkavých tónů, které splývají s chvěním vodní hladiny na videozáznamu. Tento zvuk je zároveň podložen čistými dlouho znějícími tóny, které naznačují kontinuitu času, kde jedině má pohyb svůj prostor na existenci. Společně nás přivádějí mimo obvyklý ráz vnímání. Snad přivádějí k otázkám o významu prchavé proměnlivosti věcí a podněcují k úvahám o smyslu a cíli vývoje.
