en
MěstoAdéla Pelikánová | 3Náměstí
Projekt reaguje na problematický vztah mezi městem a přírodou, kterou se do něj my lidé stále snažíme různými způsoby začleňovat. Zrcadla jako vyjádření blízkého a vzdáleného zde fungují jako paralela ke vztahu města a přírody a zároveň vzdálené nebe, jako symbol přírody, světa a veškerého lidského bytí na zemi, přenášejí ze vzdálené dálky přímo do prostoru města. Instalaci tvoří 7 kruhových zrcadel naklánějící se postupně v úhlech 0°, 30°, 60°, 90°, 120°, 150° a 180°. Každé zrcadlo zrcadlí město a přírodu v jiném poměru a dochází tak k postupnému spojení zdánlivých protikladů.

Landmarks
Na vrcholu ulice, u nádraží, máme výhled na věže libereckých dominant – radnice a kostela sv. Antonína Velikého – a na vysoko čnějící vrcholky hor. S postupným sestupováním do dolní části ulice se snižuje také horizont krajiny, až úplně zmizí. Čím jsme však v nižší poloze, tím se nám otevírá pohled na hory v zákrytu za vlakovým nádražím. Dochází tak ke vzájemnému přelévání a vyvažování pohledů do přilehlé krajiny. Instalace reagující na pohled z vrchního bodu ulice do krajiny se nachází v bodě přerušení zástavby, na kterou navazuje dále parkoviště a volný prostor. Postupně se tak otevírá pohled, který byl na vrcholu pouze v náznaku. Instalaci tvoří konstrukce neúplného rámu, představující symbolicky rám obrazu. Dolní část rámu z důvodu hustého provozu není plastická. Průhled tak dostává na důležitosti, definuje se určitými rozměry a stává se z něj objekt.

Hranice
Projekt pracuje s katastrálními hranicemi Liberce, konkrétně s nejsevernějším, nejjižnějším, nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem tohoto oficiálního ohraničení. Oficiálně tyto body tvoří pomezí města a krajiny, jejich charakter tomu však vůbec neodpovídá. Instalace zahrnuje rudý transparentní kruh o průměru 2 metrů, který se tyčí v každém z těchto bodů. Tvar kruhu byl zvolen z důvodu kotvení pouze v jednom místě, je zde tedy kladen důraz na polohu jednoho zásadního bodu. Zárove